Příznaky onemocnění v jednotlivých stadiích

Primární stádium
Bakterie zpravidla potřebuje tři týdny inkubační doby, než o sobě dá poprvé vědět. Nejvýraznějším rysem prvního stádia je vznik nebolestivého vředu v místě vstupu infekce do těla. Nejčastěji se jedná o genitálie, avšak může se jednat i o ústa či anální oblast. Velikost vředu se pohybuje v rozmezí 2mm až 2 cm. Nezávisle na jeho objevení se dostavuje zduření spádových mízních uzlin, nejčastěji tříselných, u vstupu ústy krčních. Vzniku vředu velice často předchází vyrážka. Vřed se během 4 až 6 týdnů spontánně hojí, v této době se již bakterie rozšířila do celého organismu a nastupuje druhá fáze onemocnění.


Sekundární stádium
Druhé stádium asi nejvíce definuje vznik vyrážky, která postihuje jednak kůži, ale i sliznice. Tato vyrážka je velice často nevýrazná a objevuje se zejména na trupu a končetinách v místě ohybů. Povětšinou se jedná o jasně ohraničenou nesvědivou vyrážku, avšak u někoho se mohou spíše objevit drobné, lesklé hnědočervené pupínky. V oblasti třísel a podpaží se často mohou objevovat vystouplé puchýře pokryté zašedlým páchnoucím povlakem. Současně dochází k nebolestivému zduření uzlin na krku, v podpaží a tříslech. Objevit se mohou také příznaky angíny, mluvíme o tzv. syfilitické angíně. Ta se projevuje nezvykle zarudlými krčními mandlemi posetými bělavým povlakem, jenž je velice infekční. Angína se celkově projevuje zvýšenou teplotou, bolestmi hlavy, atralgií, nechutenstvím a nevolností. Příznaky během několika týdnů mizí, ale mohou se v průběhu následujících dvou let kdykoliv znovu objevit. Po uplynutí této doby přechází syfilis do latentní fáze, kdy nevykazuje žádné příznaky a nemocný není ani nakažlivý.


Terciární stádium
S tímto stádiem se můžeme setkat zejména v rozvojových státech, kde je stále problém zajistit adekvátní lékařskou péči. V terciálním stádiu je pacient velice málo nakažlivý, neboť během latentního období došlo k uzavření bakterie buňkami imunitního sytému. Tím vznikají jasně ohraničená zánětlivá ložiska postihující celou řadu orgánů. Pozdní syfilis se dostavuje přibližně po 5 až 20 letech od primoifekce. Typickým projevem je tvorba tzv. gummat, ty nejprve připomínají vřed, který postupně nekrotizuje. Nejčastěji se degradace tkáně týká kostí, kloubů, jater, nervového a kardiovaskulárního systému. U lebky se mohou objevit deformace, svrchní patro se propadá a dochází k rozpadu nosní přepážky. U kardiovaskulárního systému dochází zejména k typickým změnám srdečnice, na níž se tvoří výduť a rozšíření levé komory. To ve svém následku zvyšuje náchylnost na srdeční selhání. Postižení centrální nervové soustavy je nejzávažnější formou syfilis. Rozvíjí se velice pomalu a nese sebou celou řadu příznaků. Zvýšený nitrolebeční tlak vyvolává silné bolesti hlavy, zasažené nervy zapříčiňují ztrátu zraku, sluchu, citlivosti a rovnováhy. Postupně dochází i k rozvoji psychiatrických poruch, tedy absurdní myšlení, bludy, zmatenost, paranoia, demence.